<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xml:base="https://i-ceskesvycarsko.cz"  xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
<channel>
 <title>České Švýcarsko a Saské Švýcarsko - zajimavosti</title>
 <link>https://i-ceskesvycarsko.cz/taxonomy/term/3</link>
 <description></description>
 <language>cs</language>
<item>
 <title>České Švýcarsko - kam na výlet?</title>
 <link>https://i-ceskesvycarsko.cz/ceske-svycarsko</link>
 <description>&lt;div class=&quot;field field-name-body field-type-text-with-summary field-label-hidden&quot;&gt;&lt;div class=&quot;field-items&quot;&gt;&lt;div class=&quot;field-item even&quot; property=&quot;content:encoded&quot;&gt;&lt;h3&gt;&lt;span&gt;Pravčická brána&lt;/span&gt;&lt;/h3&gt;&lt;p class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span&gt;Nejznámější dominantou Českého Švýcarska je dozajista Pravčická brána. Tento jedinečný skalní útvar nalezneme v Jetřichovických stěnách asi 4km od obce Hřensko. Rozměry tohoto pískovcového oblouku jsou ohromující – šíře brány u samého dna dosahuje 26,5m, otvor měří 16m. Brána se již v 19. století stala vyhledávaným turistickým místem, obzvláště lákala malíře a krajináře. do roku 1980 bylo také možné vstoupit i na samotnou korunu brány. Vzhledem k stále probíhající erozi a ztenčování oblouku však byla přístupová cesta na vrchol uzavřena. v boji proti zkáze brány byla přijata také další opatření – ochránci natřeli nejvíce ohrožené partie směsí drceného pískovce a tmelu z pryskyřice. &lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span&gt;V okolí Pravčické brány se nachází i menší, ale neméně zajímavé skalní útvary. Poblíž stojí nepřehlédnutelný Velký a Malý Pravčický kužel. Nedaleko obce Vysoká Lípa leží i Malá Pravčická brána, oproti své velké sestře však dosahuje pouze zlomku její výšky.&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;h3&gt;&lt;span&gt;Dolský mlýn&lt;/span&gt;&lt;/h3&gt;&lt;p class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span&gt;V Srbskokamenické soutěsce v údolí řeky Kamenice můžeme navštívit pozůstatky majestátního mlýna. První zmínka o této stavbě pochází již z roku 1515. Takzvaný Dolský mlýn sloužil k mletí obyvatelům z Vysoké Lípy a Kamenické Stráně. Jelikož řeka Kamenice sloužila i k plavení dřeva, musel hospodář po dobu splavu mlýn odstavit. Aby mohl mlynář i během této nečinnosti vydělávat, bylo domu uděleno právo na pálení ovoce a prodeje piva. &lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span&gt;Od roku 1945 je mlýn zcela opuštěn a podléhá zkáze. Ani tento fakt však nemění nic na tom, že tísnivá a tajemná atmosféra stále láká zvědavce a turisty. Mlýn je opředen řadou pověstí, nejznámější z nich je pak o mlynáři, jež poslal svého syna do světa na zkušenou. Ten se po letech vrátil, maskován za vousatého cizince. Rozhodl se překvapit rodiče a tak se v mlýně ubytoval pod cizím jménem. Mlynář vida, že je pocestný bohatý, rozhodl se jej s manželkou zabít a tělo ukrýt v lese. Druhý den se však od vesničanů dozvěděli, že jejich nocležník nebyl nikdo jiný, než jejich ztracený syn. Mlynář se prý oběsil a mlynářka se vrhla ze zoufalství do řeky. Duch jejich syna stále bloudí v lesích kolem mlýna, právě zrada jeho rodičů mu nikdy nedopřeje klidu.&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;h3 id=&quot;tiske-steny&quot;&gt;&lt;span&gt;Tiské stěny&lt;/span&gt;&lt;/h3&gt;&lt;p class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span&gt;V lesích přiléhajících k obci Tisá se ukrývají takzvané Tiské stěny. V dnešní době se zde turisté mohou pohybovat už jen po vyznačených okruzích, které jsou rozděleny na naučné stezky Velkých a Malých Tiských stěn. v 19. a 20. století byl do místních labyrintů vstup povolen pouze s místním průvodcem. Nejeden dobrodruh či pytlák se v tomto bludišti ztratil a zemřel. &lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span&gt;Masiv z kvádrových pískovců byl po staletí obrušován vodou i větrem, tak vznikly zajímavé skalní útvary. Mnoho z nich je také popsáno a pojmenováno informačními tabulkami. Pro turisty i horolezce je velmi atraktivní monument připomínající hlavu se dvěmi tvářemi nesoucí název „Janusova hlava“. Dalšími dominantními solitéry jsou např. Srnčí a Dvojitá věž, Zpovědnice, Želva, Slon a další.&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span&gt;Stejně jako k většině míst Českého Švýcarska se i k Tiským Stěnám vztahuje pověst. v časech Velké francouzské revoluce prchl francouzský šlechtic do Českých zemí. Vzal s sebou i veškeré své bohatství a majetek. Aby měl jistotu, ukryl vše pod skalní římskou v Tiském labyrintu. Protože ale neznal ošemetné uličky skal, již nikdy svůj poklad nenašel a pomátl se. Traduje se, že lesní skřítkové poklad střeží a zlomyslně svádějí lidi z cesty. Kdo ví, třeba se právě vám podaří objevit tajemství zdejších skal!&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;h3&gt;&lt;span&gt;Údolí řeky Kamenice&lt;/span&gt;&lt;/h3&gt;&lt;p class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span&gt;Nevyzpytatelná řeka Kamenice pramení v Jeleních skalách na úbočí Lužických hor. Za vidění stojí jednoznačně její tři soutěsky: Sbrskokamenická, Divoká a Tichá. Koryto řeky po staletí vymílá do země hluboké propasti a strže. v 19. století majitel zdejšího panství nechal vystavět kolem koryta řeky chodníky a četné lávky, dal zbudovat jez a zvětšit tunely ve skalních průrvách. Podle tohoto šlechtice byla pojmenována i soutěska – Tichá neboli Edmundova. Dravější částí toku Kamenice je i Divoká soutěska, která se otevření dočkala o pár let později, neboť zde řeka nabírá na síle a zkrocení jejího toku bylo o dost obtížnější. &lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span&gt;S turisty se plaví na loďce zkušený převozník, který vždy upozorní na nejzajímavější skalní útvary, které i zde nesou jména, jež jim daly předchozí generace cestovatelů – Strážce přístavu, Babička, Rodiče a další.&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;!--EndFragment--&gt;&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;field field-name-field-tags field-type-taxonomy-term-reference field-label-above&quot;&gt;&lt;div class=&quot;field-label&quot;&gt;Tags:&amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;field-items&quot;&gt;&lt;div class=&quot;field-item even&quot; rel=&quot;dc:subject&quot;&gt;&lt;a href=&quot;/taxonomy/term/1&quot; typeof=&quot;skos:Concept&quot; property=&quot;rdfs:label skos:prefLabel&quot;&gt;ceske svycarsko&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;field-item odd&quot; rel=&quot;dc:subject&quot;&gt;&lt;a href=&quot;/taxonomy/term/2&quot; typeof=&quot;skos:Concept&quot; property=&quot;rdfs:label skos:prefLabel&quot;&gt;tipy&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;field-item even&quot; rel=&quot;dc:subject&quot;&gt;&lt;a href=&quot;/taxonomy/term/3&quot; typeof=&quot;skos:Concept&quot; property=&quot;rdfs:label skos:prefLabel&quot;&gt;zajimavosti&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;field-item odd&quot; rel=&quot;dc:subject&quot;&gt;&lt;a href=&quot;/taxonomy/term/4&quot; typeof=&quot;skos:Concept&quot; property=&quot;rdfs:label skos:prefLabel&quot;&gt;turisticka mista&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;</description>
 <pubDate>Mon, 14 May 2012 17:12:10 +0000</pubDate>
 <dc:creator />
 <guid isPermaLink="false">3 at https://i-ceskesvycarsko.cz</guid>
 <comments>https://i-ceskesvycarsko.cz/ceske-svycarsko#comments</comments>
</item>
</channel>
</rss>
